Nové studie ukazují, že pro přechod na obnovitelné zdroje není nezbytně nutné uzavírat a bourat uhelné elektrárny. Naopak mnohem efektivnějším způsobem je jejich přeměna ve zdroje čisté energie. Důkazem budiž osud největší evropské uhelné elektrárny, jež by už v nejbližší době mohla nahradit většinu své produkce hnědého uhlí obnovitelnými zdroji.
Jmenovitě se jedná o polskou uhelnou elektrárnu Belchatow, které dnes hraje zásadní roli ve středoevropské energetické síti a je šestou největší uhelnou elektrárnou na světě. Pokud by se přechod z uhlí na obnovitelné zdroje povedl, dokonce by došlo ke snížení celkových nákladů na energetický systém v regionu, kde se elektrárna nachází, a to vše při zachování energetické bezpečnosti. Jak uvádí citovaná studie.
Zásoby uhlí se tenčí, je potřeba rychle a efektivně jednat
Zásoby hnědého uhlí v Belchatowě pravděpodobně nejpozději do roku 2036 dojdou, což by tak jako tak donutilo elektrárnu k jejímu uzavření. Větší smysl teda dává její přeměna. Výstavba nových nízkoemisních zdrojů v regionu Bełchatów ovšem musí být zahájena co nejdříve, neboť zásoby hnědého uhlí v Belchatowě jsou časově omezené.
V neposlední řadě je tato změna klíčová i z důvodu, aby se udržela bezpečnost dodávek energie a zároveň aby mohlo dojít k poklesu ceny elektřiny. V jaké stavu se momentálně celý projekt nachází? Aktuálně je zpracovávána analýza zkoumající proveditelnost nasazení nízkouhlíkových technologií, jejíž cílem je nabídnout možný plán přechodu a též to, jak tak učinit co možná nejefektivněji.
Energetická záchrana pro celý region
Ale jednat se musí skutečně rychle, neboť nedostatek současných plánů přechodu z hnědého uhlí na čisté energie ohrožuje energetickou bezpečnost Polska. Důkazem budiž i to, že pro region Lodž, v němž se elektrárna nachází, je v současné době plánováno velmi málo nových výrobních kapacit – jmenovitě pouze 600 MW solární a 100 MW větrné energie, což by nahradilo pouze 4 procenta produkce elektrárny Belchatow.
Řešení má tedy přinést její přeměna a nasazení zařízení s výkonem 11 gigawattů produkujících větrnou a solární energii, což by pomohlo nahradit přibližně 80 procent současné produkce závislé na hnědém uhlí. Celá tato proměna má pak posloužit i jakožto zářný příklad pro další evropské i světové regiony v současnosti závislé převážně na uhlí.
Klasické studie, které nepíší inženýři, ale různí lobbysté a poradci, kteří cítí spoustu peněz z různých fondů a grantů. Nejdojemnější je, že vždy, když zjistí díru v bilancích (což je i tady), tak to řeší nějakým odkazem na „future technical development“, „newly matured technologies“ a podobnými bláboly, protože fyzikální zákony holt nejde přehlasovat. Jen by mne zajímalo, jak bude ta prezentovaná sestava fungovat v zimě za inverzní situace (čili FVE skoro nic), tlakové výše nad Evropou (to taky moc nefouká) a bez toho sprostého plynu. To taky může být třeba – 20 st. C a trvat to 14 dní. Chtěl bych vidět ty baterie, které to zvládnou, aneb pohádky ovčí babičky. V USA začínají vážně uvažovat o konverzích uhelných zdrojů na jaderné s využitím malých reaktorů a podobných technologií.