Energetika

Přelomový způsob ukládání energie z obnovitelných zdrojů už funguje ve Finsku. Elektřinou zahřívají obyčejný písek k pozdějšímu využití

Přelomový způsob ukládání energie z obnovitelných zdrojů už funguje ve Finsku. Elektřinou zahřívají obyčejný písek k pozdějšímu využití
Foto: Polar Night Energy

V jednoduchosti je krása. Princip „pískového“ úložiště energie o kapacitě 8 MWh představili ve finském městě Kankaanpää na západě země. Ekologické úložiště energie napájené nespotřebovanými přebytky elektřiny vyrobenými fotovoltaikou a větrnými elektrárnami efektivně přeměňují na teplo, které skladují ve formě rozehřátého písku na teplotu 500 °C.

Jednoduchý princip profituje z efektivní přeměny elektrické energie na teplo, dlouhou životností a zanedbatelnými ztrátami. Podaří se tímto projektem změnit podobu, kterou se dnes skladuje energie ve světě?

Foto: Polar Night Energy

Problém obnovitelných zdrojů je jejich nestálost

Obnovitelné zdroje energie (OZE), bývají s posměchem nazývány také jako „občasné zdroje energie“ a je nutné si uvědomit, že je v tom kus pravdy.

Fotovoltaika funguje nejlépe během slunečních dní, kdy panely vyrábí seč mohou, ale poptávka například výrobních firem po přívalu elektrické energie není vždy zcela v souladu s tím, jak sluníčko svítí. I proto je představa elektřiny vyráběné majoritně z OZE pro velké průmyslové podniky jednoduše nedostatečná.

Nutná je vždy záloha jinými zdroji, které mohou nést označení jako „stálé zdroje elektřiny“, jejichž devízou je snadná regulovatelnost a predikovatelnost, která nepodléhá rozmarům počasí či obyčejné denní době. Máme na mysli konkrétně elektřinu vyráběnou z tepelných či jaderných elektráren.

Má-li ale naše společnost rozvíjet energetiku tvořenou obnovitelnými zdroji energie (jejichž nevýhody jsme zmínili výše), je potřeba přijít na trh s uspokojivým řešením akumulace energie, která je stále ještě otázkou ne zcela vyřešenou.

Existují samozřejmě bateriová úložiště, která se instalují dnes už velmi často v domácích fotovoltaických elektrárnách, ale jejich velkou nevýhodou je zejména vysoká cena, ale i složitost jejich výroby, která se neobejde bez přítomnosti vzácných a drahých kovů. Prim dnes hrají baterie na bázi lithia, jenže těžba samotného lithia je stále ještě kontroverzní záležitost.

Opřít distribuční soustavu o obnovitelné zdroje elektřiny se zálohováním ve formě baterií je momentálně ekonomicky i technicky nereálné.

Maximální využití obnovitelných zdrojů a vhodné skladování energie je cesta budoucnosti

Co je na celém systému z dílny finských inženýrů ze společnosti Polar Night Energy nejzajímavější? Nízká cena a jednoduchost. Celý princip spočívá v přeměně elektrické energie na obyčejné teplo, což je technicky velmi snadný proces.

Samotné „teplo“ je uchovávané ve speciální ocelové nádrži naplněné rozžhaveným pískem. Písek je ohříván prostřednictvím energie vytvořené OZE na teplotu 500 °C a dle autorů projektu v takovém systému dochází k jen velmi malým ztrátám, což je jednoznačně velké pozitivum. Údajně lze takto skladovat energii dokonce po dobu několika měsíců!

Ruská agrese urychluje důmyslná řešení, která jsou v souladu s ekologií

Finsko hledá způsoby, jak pro svou zem zabezpečit dodávky energie za přijatelné ceny a právě tento koncept může být velmi slibnou cestou. Vzhledem k chystanému vstupu Finska do NATO již došlo k ukončení „spolupráce“ mezi Finskem a Ruskem na poli energetiky, takže potenciální zdroje levné energie – ať už tepelné či elektrické s ambicí nahradit i ruský plyn, jsou v severské zemi velmi vítány.

Pokud si tykáte s angličtinou, doporučujeme zhlédnout krátkou reportáž od britské BBC, v níž je celý systém představen:

Líbil se Vám tento článek? Sdílejte jej!

Autor článku

Internetový publicista. Zajímám se o energetiku, dotační programy v Česku a také o obnovitelné zdroje energie, ve kterých vidím obrovskou budoucnost pro naše lidstvo.

11 comments

  1. Měl bych pár připomínek a to zejména k popisu tzv. stálých zdrojů elektrické energie, první věc nevím jak je to myšleno, ale jaderné elektrárny jsou také závisle na rozmaru počasí, ve Francii až 1/3 jaderných elektráren stojí nebo jedou až na třetinový výkon a to z důvodu nedostatku vody, takže když nebude dostatečně pršet dlouhodobě, což se týká nejen jižní Evropy, tak jednoduše elektřinu nebudete moci výrabět. Navíc jaderná elektrárna je vlastně tepelná elektrárna, takže pisatel by měl více specifikovat … asi měl u té tepelné namysli výrobu elektřiny z plynu …? Dále neznalost v Česku ohledně bateriových uložišt je bohužel zapříčiněna právě naší zaostalostí v energetice což má nasvědomí zejména teplárenská loby, uhlobaroni a energetická mafie, kteří velice úspěšně drží za pomocí svých dosazených nebo sloužících pohunků tedy ministrů, úředníků drží zastaralou legislativu, která jim má zajistit ještě po určitou dobu chránit peníze, úvěry a dotace namířené na jejich špinavé točivé zdroje tedy uhelné a plynové zdroje elektrické energie. Zpět k BESS (batery energy storage system) pisatel at navštíví Tušimice a podívá se jak 4 MW uložiště je v rámci fiktivního bloku připojeno k přenosové soustavě velice úspěšně a dlouhodbě bude vyrovnávat napětí a frekvenci v síti. Ještě bych tu mohl psát o redox-vanadium baterii, ale nechce se mi, nemá to smysl, jelikož o projektech jako je ve Finsku se nám zde v ČR se jen může zdát, tady u nás se jen toho hodně namluví, ale stačí se podívat na okolní státy a jejich projekty nejen BESS ale také i OZE a každému musí být jasné, že zájem ČR se nyní odvíjí co nám energetická nmafie, která ovládá MPO a ERÚ dovolí.

    1. Problém jaderek na mnoha místech je v tom, že tam chladí přímo vodou z řek.

      Kdyby chladili vodou, kterou by pak chladili vzduchem, potřebovali by řádově méně vody…

    2. Ta Tušimická 4MWh baterie se používá primárně na kompenzaci kmitočtu.
      Jednoducým výpočtem Vám vyjde, že při využití plné kapacity úložiště 4 MW tato baterie uskladní výkon ETU (800 MW) vyrobený za 18s, tzn cca na ještě kratší dobu jej nahradí.
      I přes to, že OZE fandím a sám mám TČ i VE, stále je to oproti točivým strojům zoufalství.

      wc

    1. Promiňte, jakou má tepelnou kapacitu, upřímně téma mě zaujalo, ale nedokážu si udělat obrázek bez srovnání s jinými možnostmi, tepelnou kapacitu písku jsem nenašel.

  2. Má to jednu „drobnou“ nevýhodu. Neumíme teplo z toho písku přeměnit efektivně zpět na elektrickou energii. Takže v praxi nepoužitelné.

  3. K opravě:
    „které skladují ve formě rozehřátého písku na teplotu 500 °C“
    Mimochodem, zmiňujete v jedné větě tepelné a jaderné elektrárny. Jaderná elektrárna je tepelná elektrárna.

  4. Kolik je účinnost? 20% Protože pokud je koeficient ročního využití u OZE mezi 20% (fotovoltaika) a 30% (větrníky), pak je výsledná účinnost 4% až 6%, což je velmi neefektivní a tím i neekologické (zejména uhlíková stopa).

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

− 3 = 2

Partneři