Domácnosti napříč Evropou aktuálně řeší prudký nárůst elektřiny. Takřka žádné z hlavních měst není výjimkou. Situace se v globálu ale samozřejmě netýká jen hlavních měst. Žebříček společnosti Vaasa ETT sestavuje každý měsíc index cen energií pro domácnosti v Evropě a v květnové aktualizaci přináší další zajímavá čísla.
Růst cen energií nemá konce
Vývoj cen energií působí takřka apokalypticky. Bezprecedentně prudký nárůst energií v Evropě během posledních 10 měsíců pociťuje dnes již každý koncový spotřebitel. Podíváme-li se na vývoj cen od roku 2009, zjistíme že dnes jsme v průměru na trojnásobných cenách, což rozhodně neodpovídá trojnásobným příjmům, které bychom od roku 2009 v průměru vydělávali.
Belgie a Nizozemsko úspěšně redukují ceny elektřiny
Různé země volí různé strategie, jak svým občanům ulevit. Například Belgie, jejíž hrubý domácí produkt byl roce 2021 oproti ČR zhruba dvojnásobný [2], dokázala svým občanům zajistit meziměsíční pokles ceny elektřiny o 18 % díky dočasnému snížení DPH na elektřinu z 21 % na 6 % a i díky jednorázovému energetickému „šeku“ v hodnotě 100 €, který dostala každá domácnost. [3]
V Nizozemsku se občané dočkali dokonce 25% poklesu. Tamější vláda nastavila opatření, která pomáhají zejména nízkopříjmovým domácnostem prostřednictvím jednorázových příspěvků na energie. Ruku v ruce s tímto opatřením pak vláda zavedla dočasné snížení DPH na energie z 21 % na 9 %. [4]
V Praze byl dle citovaného indexu společnosti Vaasa ETT zaznamenán meziměsíční 6% nárust ceny elektřiny. Jiné státy jsou na tom ovšem ještě hůře. Třeba slovinská Lublaň atakovala 30% zvýšení, lotyšská Riga 26% růst a irský Dublin 18% růst. [1]
V Praze je situace jednoznačně nejhorší
Nejdůležitějším parametrem je ovšem cena elektřiny vztažená na kupní sílu. Částka, kterou občané Prahy platí za elektřiny v poměru ke svým příjmům, je v evropském měřítku v našem hlavním městě nejhorší ze všech.
Jaká opatření chystá naše vláda?
Dle informací Seznam Zpráv se bude nepříznivá situace v ČR dále prohlubovat a často zmiňovaná energetická drahota, o níž slýcháme téměř denně ve veřejném prostoru, nastane nejpozději na přelomu letošního a příštího roku a nejvíce zasáhne právě nízko a středně příjmové domácnosti. [5]
5000 Kč na dítě pro rodiny s příjmem do 1 milionu korun
Příspěvek 5000 Kč na dítě pro rodiny s příjmem do 1 milionu korun ročně byl již vládou schválen. Nyní bude návrh předložen poslanecké sněmovně a po schválení jej čeká podpis prezidenta republiky. Cílem vlády je vyplácet tento příspěvek během srpna 2022. [6]
„Úsporný tarif“ pomůže jen nepatrně
Vláda chystá jako další pomocný krok sociální energetický tarif, v jehož rámci plošně všem domácnostem zlevní plyn i elektřinu do určité spotřeby až o 20 procent. Dle serveru Novinky.cz, který vyzpovídal ekonoma Lukáše Kovandu, bude ovšem taková pomoc neefektivní. [7]
Jednou z cest je fotovoltaika
Domácnosti mnoho cest k úsporám za elektřinu bohužel nemají. Jednou z mála je fotovoltaika. Instalace fotovoltaické elektrárny je navíc podporována programem Nová zelená úsporám, který poskytuje až 50% dotaci na instalaci. Vlastní vyrobenou elektřinu pak distributorovi neplatíte, a tak šetříte razantně vlastně tím, že nemáte potřebu elektřinu dokupovat v takovém množství, jelikož si podstatnou část vaší spotřeby hradíte z vlastního zdroje.
Přes vlastní FVE cesta pro ty (nej)hůře postižené nevede. Cena FVE (cca 7 kWp) je momentálně někde kolem 450 tisíc Kč, a je sice hezké, že na dotacích lze získat 50%, ale to nic nemění na tom, že nejdřív je potřeba zaplatit tu částku celou a teprve pak čekat na proplacení dotace. To znamená, že ti lidi si na to budou muset půjčit (protože ten, kdo má půl mega „na komoře“ zřejmě nebude tím, koho už teď šíleně tlačí cena energií a jeho jediným východiskem z nouze je vlastní FVE). Tím se jim to dále prodraží na úrocích a (jestli je zvládnou zaplatit, když jsou už teď na tom zle) hranice návratnosti se jim posune k horšímu.
Ano, FVE je dobrá investice (stejně jako nová lednička ve třídě A, zateplení domu, nebo tepelné čerpadlo (země/voda či voda/voda)). Ale „dobrou investicí“ je každá taková věc jen pro ty, kteří na ni mají. Těm to následně přinese pouze úspory (co jsem ušetřil, to jsem vydělal – samozřejmě až za hranicí návratnosti), ale nebudou muset nést tíhu úroků (věc pořízená na půjčku není majetek, ale závazek tu půjčku splácet).
Na druhou stranu bych zrovna kolem FVE moc nadšený nebyl. Realita u nás je taková, že člověk zaplatí celkem brutální „českou“ cenu (např. aktuální cena 5kWp FVE v Portugalsku je kolem 150 tisíc, asi proto, že s žádnými dotacemi tam neblbnou). Dále samozřejmě člověk poskytne svou střechu, pak musí platit revize, klepe se, aby to nezačalo hořet, aby někde blízko nepráskl blesk a něco nenávratně nepoškodil, aby vydržela baterka, aby nezdechl měnič (a když tak jen koncové tranzistory, které se dají celkem lehce vyměnit), a tak dále. (Něco kryje záruka, něco pojistka, ale něco jen motlitba.) No a až se s tímhle vším nějak vyrovná a pořídí to, tak zjistí, že sice hooodně ušetří, ale vlastně díky lišáckému měření po fázích spoooustu elektriky od něho vykoupí ČEZ (ikdyž přes obchodníka) za pár stovek Kč ročně (a hned u souseda tu elektriku „obchodník“ výhodně prodá např. za 8 Kč/kWh), ovšem když majiteli FVE bude sem-tam nějaká ta kWh chybět, tak ji ze sítě zaplatí i s chlupama. Takže moje solární elektrárna, na které všechna rizika a náklady nesu já, je pro „obchodníka“ (ČEZ) vlastně taký malý zdroj gratis. A kdyby gratis, ono mu to dokonce slušně vydělává. Samozřejmě se ohánějí tím, že jim to „rozdrbává síť“ (což je i pravda), ale rozhodně to není zadarmo (zisk pro „obchodníka“ díky měření po fázích jde na malé domácí FVE měsíčně do vysokých tisíc Kč). A ještě poslední věc – k dotaci. Kde si myslíte, že se berou dotační peníze? Správně, zas to zaplatí „lidi“. Takže ve výsledku je to UŽ ZASE tak, že bohatí (ti OPRAVDU bohatí) bezpracně bohatnou a ti chudí (se všemi riziky na hrbu) UŽ ZASE ty bohaté sponzorují…
P.S. Jednu FVE v rodině máme, nelitujeme toho (ikdyž měření po fázích a s tím související drahý měnič nás dost dráždí). Pořídili jsme ji jako „investici přebytečných peněz“ ještě před COVIDem.