Slibné výsledky výzkumu australských vědců dost možná znamenají revoluci v ukládání elektrické energie, na kterou se můžeme těšit již ve velmi blízké budoucnosti. O co jde? Jde o novou bateriovou technologii na bázi lithium-sulfuru. Nová lithium-sulfurová baterie je oproti tradičním lithium-iontovým akumulátorům levnější a nabízí větší kapacitu k uskladnění energie. Čili přesně to, co dnešní společnost závislá na elektrické energii nutně potřebuje.
Tým z Monash University v Melbourne tvrdí, že vyvinul novou konstrukci lithium-sulfurové (Li-S) baterie, která snižuje množství potřebného lithia a zároveň výrazně zvyšuje její životnost.
Vědci tvrdí, že jejich „nanoporézní polymerem potažená lithium foliová anoda“ také pojme více energie a bude mít poloviční cenu oproti klasické lithium-iontové baterii.
V čem je vylepšená technologie výhodná?
Dlouhodobým problémem lithium-sulfurových baterií je, že lithiová anoda a sirné katody spolu reagují. To vytváří stromovité struktury zvané dendrity, které se rozvětvují z lithiové anody a znehodnocují ji.
To snižuje výkon, který může baterie dodat, a znamená to, že nakonec odejdou příliš brzy na to, aby byly komerčně životaschopné. Problém může také skončit zkratováním baterií, což může způsobit vznícení hořlavého elektrolytu.
Slibná technologie má ambici vyřešit současné problémy
Zahraniční média se nebojí tento nový objev označit doslova za revoluční. A není divu. Odpůrci obnovitelných zdrojů energie, jako je fotovoltaika, často namítají, že fotovoltaika je jen přítěží pro distribuční soustavu a kvůli svému charakteru výroby energie během dne, kdy slunce svítí, nikdo tuto energii nedokáže hospodárně využít. Už dnes ale existují efektivní bateriová úložiště, kam lze energii z fotovoltaiky bezpečně uskladnit k pozdějšímu využití třeba ve večerních hodinách.
Současná bateriová úložiště ale mají své limity. S životností okolo 10 až 15 let se jedná o poměrně spolehlivou technologii a její ceny jsou v dnešní době zejména pro použití v rodinných domech přijatelné. Nicméně samotné baterie váží desítky kilogramů, jsou tedy velmi těžké a poměrně rozměrné.
Pro zásadní rozmach bateriových úložišť, která by se dala využít jako seriózní úložiště určená k vyrovnání nerovnováhy výroby z obnovitelných zdrojů (u nás tedy zejména z velkých fotovoltaických elektráren) a spotřeby v domácnostech, je zapotřebí najít levnou a spolehlivou technologii, která by se stala přirozenou součástí distribuční soustavy. A právě tato technologie by mohla znamenat revoluci i v tomto odvětví!
Další impuls pro rozvoj elektromobility
Moderní společnost začíná čím dál více využívat elektromobily, které mají oproti klasickým spalovacím motorům řadu výhod. Řada lidí však namítá, že dojezd elektromobilů je limitujícím faktorem, přes který pro mnohé vlak nejede. I přes to, že moderní automobily nabízí dojezd na jedno nabití překračující i 800 km, není jiné cesty, než hledat taková bateriová úložiště, která dokáží poskytnout ještě delší výdrž. A právě tento typ nové baterie by mohl vskutku tímto směrem opravdu zajistit průlom.
Pokud bychom ve stejném geometrickém uspořádání získali pětinásobnou výdrž, pak by rapidně vzrostl dojezd i elektromobilů, které by tuto bateriovou technologii mohli využívat. Byl by to i skvělý krok k rozvoji komerčních vozidel poháněných elektrickým motorem.
Za posledních dvacet let jsem takových zpráv četl 592. A co? A nic.
Jak to, že nic? Za posledních 10 let se hustota baterek zvedla asi 2x. Dnes mají LiFePO baterie asi stejnou hustotu jako NMC před 5 roky a NMC mají hustotu skoro 300 Wh/kg. Posouvá se to a to dost rychle. Každé 2 roky je vidět dost velký technologický posun.
Je mi 62 let. Za svůj život jsem četl asi o padesáti “ zázračných technologiích“ na akumulátory.
Že by konečně.Třeba se dožiji.
Už jste se dožil. Přečtěte si můj příspěvek níže. Američani to už mají taky a začínají vyrábět. Má to sice jen 2x takovou hustotu energie, ale ono to půjde nahoru. Ten strop je někde kolem 1700Wh/kg.
Být to pravda, tak o tom nevíme, protože to by se vedly vysoce utajené rozhovory s potenciálními výrobci, protože takový technologický skok by přinesl stamiliardy v dolarech tomu, kdo jej opravdu zrealizuje…
Lyten nabízí toto řešení v podobě Li-S akumulátorůs energetickou hustotou 900Wh/kg a výdrží 1500 cy do 80% kapacity už teď. Vyrábí v poloprovozu a staví větší továrnu. Není to tedy žádná laboratorní technologie u které se teprve ukáže, jestli to bude možné realizovat v průmyslovém měřítku.
Lyten? – Něco jako J. Procházka a R. Prus cca před deseti lety? To bylo nadšení.
Zatím jenom spoustu pozlátek ala USH eDaDaDa.
Ale možná jen špatně hledám takže prosím o nějaký odkaz kde a za kolik se to dá pořídit?
„Řada lidí však namítá, že dojezd elektromobilů je limitujícím faktorem, přes který pro mnohé vlak nejede.“ – myslím, že hlavním limitem elektromobilu jsou pořizovací cena, životnost baterie a tím pádem minimální zůstatková hodnota. Utratit 0,8 M za kompakt s životností 8 let, to není ani pro střední třídu…
Oněch 8 let je záruka. Baterie BEV ztratí za tu dobu asi 10% kapacity. Nejspíš při trochu slušném zacházení vydrží ještě dalších 8 let než se bude muset vyměnit aby mohla žít svůj druhý život v úložišti elektrické enegie. A až pak jí bude potřeba recyklovat. Koukněte kolik v průměru najede Tesla, než jí mění baterie.