Německo oznámilo svůj záměr do konce letošního roku postupně odstavit veškeré své jaderné reaktory. Jaké to bude mít důsledky? Čeká na Evropu energetická krize?
Německo se „loučí“ s jadernými elektrárnami
Historie jaderné energetiky sahá v Německu až do 50. a 60. letech 20. století, kdy v zemi začaly pracovat první výzkumné reaktory. Německo se tak v té době zařadilo po bok dalších vyspělých zemí, kde se jaderná energetika začala prosazovat. První komerční jaderná elektrárna zahájila svůj provoz již v roce 1969.
Záměr ohledně ukončení provozu jaderných elektráren se v Německu objevil již na počátku tisíciletí. Krátkodobě od něj bylo upuštěno, než se téma objevilo znovu.
Stalo se tak v souvislosti s havárií v japonské jaderné elektrárně Fukušima v roce 2011. Země se v tomto kontextu začala obávat nejen rizika další havárie, problémem je také radioaktivní odpad vznikající při provozu těchto elektráren. To nutně vedlo k rozhodnutí začít jadernou energii omezovat.
Legalitu tohoto záměru následně posvětil i soud, který rozhodnutí vydal již v roce 2016. Ovšem s podmínkou, že provozovatelé jaderných elektráren budou odškodněni. Zákon, který zastřešoval problematiku odstavování jaderných elektráren, byl sice opakovaně shledán protiústavním, nicméně německá vláda nakonec odškodné skutečně schválila, a to ve výši bezmála 2,5 miliard EUR.
Do konce roku 2022 v Německu skončí i zbylé elektrárny
Německo tak na konci roku 2021 ukončilo provoz jaderných elektráren Brokdorf ve Šlesvicku-Holštýnsku, Grohnde v Dolním Sasku a Gundremmingen C v Bavorsku. Tyto tři elektrárny disponovaly celkovým instalovaným výkonem přibližně 4,25 GW.
Zbývající jaderné elektrárny se Německo rozhodlo odstavit do konce letošního roku. Jejich výkon činí 4,3 GW.
Německo není první zemí, která se rozhodla učinit podobný krok. Belgie již avizovala obdobný záměr odstavit své stávající elektrárny do roku 2025. To stanovuje zákon přijatý již v roce 2003. Vláda však podle dostupných informací hodlá investovat do nových jaderných technologií, což může v budoucnu vést k otevření menších elektráren.
Ukončit činnost jaderných elektráren se chystá i Francie a Belgie
Podle ekonomů Německého institutu pro ekonomický výzkum (DIW), které cituje server Clean Energy Wire (CLEW), bude jaderná energie v krátkodobém horizontu nahrazena elektrárnami na fosilní paliva a dovozem, což by však mělo být v krátkém čase kompenzováno zrychleným rozšiřováním obnovitelných zdrojů energie.
Studie ICIS z loňského března proto uvádí, že už letos se Německo stane čistým dovozcem elektrické energie. Podobně se ke stávajícím elektrárnám plánuje postavit také Francie. Podle této studie by také role Francie jakožto producenta čisté energie měla v čase narůstat.
Z aktuálně dostupných zdrojů vyplývá, že Francie plánuje zpřístupnit nové jaderné kapacity. Země se nyní musí se potýkat se značnými obtížemi, neboť momentálně čelí dlouhodobé odstávce kvůli závadě na reaktorech elektrárny Civaux. Neplánovaně byly odstaveny také reaktory elektrárny Chooz, a to z obavy, že by mohly být shodně poruchové.
Na rozdíl od Německa Francie chystá výstavbu nových jaderných elektráren, neboť se potřebuje stát energeticky nezávislou, jak upozornil prezident Macron. A usiluje zároveň o zařazení jaderné energie na seznam nízkouhlíkových technologií EU. K zemím, které apelovaly na Evropskou komisi, aby jadernou energii zařadila do ekologického daňového rámce EU a uznala ji jako nízkouhlíkovou, se zařadila také Česká republika.
Vyvolá uzavírání jaderných elektráren v Evropě energetickou krizi?
Výpadek ve Francii společně s nárůstem nákladů na zemní plyn vyvolaly v Evropě prudký nárůst cen. V některých zemích EU již cena elektřiny převýšila 400 EUR za MWh.
Thierry Breton, člen Evropské komise odpovědný za vnitřní trh, k tomuto poznamenal, že příštích třech desetiletích bude nutné výrobu elektřiny zdvojnásobit, což ovšem nebude možné právě bez jaderné energie.
Rovněž dodal, že jaderná energie a zemní plyn pomohou EU dosáhnout jejích cílů v oblasti klimatu. Dále poznamenal, že plyn, ačkoli není ideálním palivem, je stále vhodnější než uhlí.
Autor: D. Holanová
