eFotovoltaika.cz

Fotovoltaika nezávisle, přehledně a srozumitelně.

Fotovoltaika

Solární energie je levná a neomezeně dostupná, jaderná energetika je naopak environmentálně i bezpečnostně riziková, říká švédský byznysmen Överholm

Solární energie je levná a neomezeně dostupná, jaderná energetika je naopak environmentálně i bezpečnostně riziková, říká švédský byznysmen Överholm
Foto: Shutterstock

Budoucnost energetiky stojí téměř ze 100 % na kombinaci slunečních a větrných elektráren spolu s velkokapacitními bateriemi. “Mohu s jistotou říci, že tato vize je v průběhu příštího desetiletí rozhodně dosažitelná. Je ale třeba zdůraznit, že se to neobejde bez kompromisů,” říká v rozhovoru pro Euronews Dr. Harald Överholm [1], zakladatel a generální ředitel společnosti Alight (jeden z největších dodavatelů solárních technologií v EU), bývalý člen pracovní skupiny Programu pro fotovoltaickou energii Mezinárodní energetické agentury.

Jádro a vodík nepředstavují řešení pro budoucnost

Överholm je skeptický jak k vodíku, tak k jaderné energetice. V rozsáhlém rozhovoru přiznává, že je nezbytné zachovat v provozu stávající jaderné elektrárny, dokud bude nutná jejich role ve stabilizaci rozvodných sítí. Dodává ovšem, abychom si nenamlouvali, že jde o čistý, zelený nebo dokonce obnovitelný zdroj energie, neboť tomu tak podle něj není. Nukleární energetika s sebou nese environmentální i bezpečnostní rizika a stavba nových jaderných elektráren by jen zbytečně odčerpávala finanční zdroje, které by mohly proudit raději do fotovoltaiky, zmiňuje dále.

Podle Överholma je podobná situace i s vodíkem, jenž se těší rostoucí popularitě, jelikož vodík je obecně vnímán jako čisté palivo. Ve skutečnosti jde ale dle významného byznysmena Överholma spíše o jakési rozptýlení, které bude plnit v energetice pravděpodobně jen okrajovou funkci.

Konkrétní argumenty, které by rozvedly kontroverzní stanoviska prohlášená na účet vodíkových technologií a jaderné energetiky, ovšem v rozhovoru dále rozvedeny bohužel nejsou.

Pravý potenciál fotovoltaiky je obrovský

Množství energie, která ve formě slunečních paprsků dopadá na zemský povrch, je 10,000x větší než momentální celosvětová spotřeba elektřiny [2]. Solární parky proto vznikají téměř po celém světě, stejně jako roste počet domácích fotovoltaických instalací.

Technologie pro výrobu elektřiny ze slunečního záření je vyzkoušená, relativně levná, dostupná, velmi bezpečná a obnáší jen naprosto mizivá ekologická rizika. Právě proto se těší i politické podpoře a dotacím ze strany států po celém světě. Například Velká Británie chce do roku 2035 zvýšit instalovaný výkon fotovoltaiky na pětinásobek dnešní hodnoty (ta je přibližně 14 GW) [3].

Solární parky mohou zvýšit biodiverzitu

Výroba elektrické energie je zpravidla spojena s představou poškozování životního prostředí. Správně postavené solární parky ale mohou být pro přírodu přínosem a významně zvyšovat biodiverzitu. 

Samozřejmostí je důsledný environmentální průzkum lokality, kde se má fotovoltaika instalovat, a následně zatravnění plochy pod panely přirozeně se vyskytujícími lučními druhy rostlin. Ty pak přilákají na danou lokalitu populace hmyzu a drobných obratlovců. I samotné panely mohou být vítanou součástí krajiny, neboť konstrukce pod nimi poslouží například pro nocování netopýrům a některé druhy ptactva si v ní také staví hnízda. Zásadní je rovněž udržovat volné koridory pro pohyb divoké zvěře a zajistit šetrnou údržbu porostu pod panely (oblíbeným řešením je pastva ovcí uvnitř oplocených areálů solárních parků).

Rozsáhlé prostory pro instalaci solárních panelů jsou i na střechách kancelářských budov, obchodních center nebo třeba krytých sportovišť.

Limitující je kapacita baterií

Slunce neustále bombarduje povrch naší planety energií, která je snadno využitelná a dostupná prakticky zdarma a v neomezeném množství. Střídání dne a noci však znamená, že výkon dodávaný do sítě fotovoltaikou značně kolísá. Pro vyrovnání těchto výkyvů je nutné najít způsob, jak uložit nadbytek energie na pozdější využití.

Ani s moderními bateriemi a přečerpávacími elektrárnami stále ještě není k dispozici úložiště energie s takovou kapacitou, aby umožnilo úplný přechod k obnovitelným zdrojům. Musíme se proto spoléhat na uhelné, plynové a jaderné elektrárny, které noční pokles výkonu vyrovnávají.

Dobrou zprávou je, že výzkum jde kupředu mílovými kroky, a tak se možná brzy dočkáme nových technologií pro akumulaci energie z fotovoltaiky, které by otevřely cestu k čisté energetice.

Zdroje

  1. https://www.euronews.com/green/2022/05/11/view-solar-energy-is-cheap-fast-and-infinitely-available-why-are-we-not-using-more-of-it
  2. https://www.freeingenergy.com/the-earth-gets-more-solar-energy-in-one-hour-than-the-entire-world-uses-in-a-year/
  3. https://www.pv-magazine.com/2022/04/07/uk-government-to-ramp-up-solar-capacity-up-to-2035/

Líbil se Vám tento článek? Sdílejte jej!

Autor článku

Absolventka Mendelovy univerzity v Brně, která se zabývá udržitelnými vztahy mezi lidmi a jejich životním prostředím. “Věřím, že moderní technologie jsou perspektivnější, jakmile respektují základní přírodní zákony a snaží se fungovat v souladu s prostředím, místo aby vyžadovaly násilné zásahy do krajiny a působily ekologické škody.”

1 comment

  1. Ještě ze školy si pamatuju, jak nám soudruzi slibovali, že v roce 2000 za nás budou pracovat roboti, veškeré zboží bude zadarmo a budeme žít v blahobytu….. Taky si tím byli jistí. Jenže to byla stejná utopie, jako tvrzení, že budoucnost patří Občasným Zdrojům Energie. Pokud tedy lidstvo nebude energii potřebovat jen občas. Pak by to snad bylo možné! Elektřina z jádra má asi 8x menší uhlíkovou stopu než elektřina z OZE. To už je prokázané několika studiemi, naposledy Francouzskou. Takže nevidím jediný důvod, proč v boji za bezuhlíkovou energetiku přecházet od jádra k OZE. To mi příjde jako pokrytectví…..

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Antispam 8 + 1 =