Na střeše thajského průmyslového závodu na výrobu pneumatik Falken se v současné době staví fotovoltaická elektrárna o ploše osmnácti fotbalových hřišť, jenž bude oficiálně největší střešní solární elektrárnou na světě.
Na továrně japonské značky Falken se staví celosvětově nejrozsáhlejší instalace fotovoltaických panelů, která bude mít celkovou rozlohu úctyhodných 100 tisíc metrů čtverečních. V konečném důsledku pak tato střešní solární panel přispěje k celkovému ročnímu snížení emisí oxidu uhličitého až o přibližně 38 tisíc tun.
Z čeho je panel složen a kdy bude dokončen?
Řečí čísel se tato střešní solární instalace skládá ze 40 tisíc solárních článků o kombinovaném výkonu 22 MW, přičemž dokončena má být nejpozději zkraje roku 2025. Dle projekce je plánováno, že výrobní závod bude ze 100 % využívat ke svému chodu právě energii z této střešní elektrárny. Díky investici této nové instalace solárních panelů se pak thajští průmyslníci (byť v tomto případě primárně z japonských peněz) zařadí mezi lídry v asijském regionu.
Za zmínku určitě stojí i zavedení systému kogenerace plynu, o nějž se thajští průmyslníci pokoušejí. Tento plynový kogenerační systém, který se skládá ze dvou 6,6 MW kotlů napájených z obnovitelných zdrojů energie, totiž dokáže nahradit neobnovitelnou energii dodávanou místními energetickými společnostmi
Nelze si nevšimnout ani iniciativy systému elektrické energie získávané z biomasy prostřednictvím zařízení v provincii Rayong. Tato biomasa získaná z přebytečných větví a kmenů po sklizni kaučukovníků dokáže poskytnout dodatečnou elektrickou energii pro místní průmyslníky.
Jak si Thajsko vede v oblasti zelené energetiky?
Obecně vzato Thajsko patří ve svém regionu mezi lídry v oblasti udržitelné energie. Nejnovější iniciativy, vedené dlouhodobou politikou udržitelnosti thajské společnosti „Driving Our Future Challenge 2050“, mezi něž spadají právě i zmíněná řešení, totiž napomáhají urychlovat směřování k uhlíkově neutrálnímu cíli, který si Thajsko pro příštích 30 let vytyčilo.
Aktuálnějším cílem je pak snížení ročních emisí oxidu uhličitého vyprodukovaného thajským průmyslem o 50 % (ve srovnání s emisemi v roce 2017), jehož chce tato asijská země docílit do roku 2030.
