Rok 2021 byl pro evropskou solární energetiku rekordní, nyní je však zapotřebí ještě ambicióznějších plánů k dosažení závazků spojených s Green dealem. Co nás ještě bude čekat?
EU zavádí další opatření ohledně čisté energie
Už v loňském roce těsně před prázdninami představila Evropská komise poslední část svého legislativního balíčku s názvem „Fit for 55“. Jedná se o plán, jehož cílem je posunout celý kontinent vstříc cestě vedoucí ke snížení emisí, a to konkrétně o 55 % do roku 2030.
Výraznější snahy o šetrný přístup k životnímu prostředí jsou jasně patrné. Mezi další návrhy patří balíček týkající se vodíku a dekarbonizovaného plynu a také revize směrnice o energetické náročnosti budov (EPBDII).
Z nových návrhů Evropské komise bude těžit především solární sektor. Výraznou roli obnovitelného vodíku podmiňuje hlavně nová definice nízkouhlíkového vodíku. Podpora obnovitelného vodíku by měla dále posílit rozvoj solárních a dalších obnovitelných zdrojů energie.
Jednoznačným přínosem pro solární energii je to, že směrnice EPBDII má zajistit zavádění solárních a akumulačních systémů během renovací budov. Nově definované stavební normy by měly rovněž upřednostňovat instalaci decentralizovaných zdrojů energie v nových stavbách. Lze proto očekávat, že se zrychlí renovace objektů s nejhoršími parametry. Cílem je dosáhnout do roku 2050 v tomto směru nulových emisí.
Napříč Evropou by se podle stejné šablony měly sjednotit průkazy energetické náročnosti budov, což by mělo sjednotit přístup i jednotlivých států.
Evropa úspěšně zápolí se zaváděním solární energie
Výhled pro trh se solární energií společnosti SolarPower Europe hovoří zřetelně: Tento typ energie zažil v roce 2021 rekordní éru. Došlo k překonání úrovně instalovaného výkonu z roku 2020. Nárůst činil konkrétně 34 %, což se rovná celkem 25,9 GW nové solární kapacity pro EU.
Stále více členských států EU dosahuje ročního objemu instalací solárních zařízení v řádu GW. Minimálně dva členské státy, a to Estonsko a Litva, již nyní svých cílů v oblasti energetiky a klimatu dosáhly.
Polsko, Irsko a Švédsko by se k tomu měly dopracovat do roku 2022. Tedy podstatně dříve, než odpovídá stanovenému termínu v roce 2030. V roce 2021 ze 27 zemí EU kromě dvou všechny zvýšily své solární kapacity citelněji než v roce předchozím. Prognózy jsou proto optimistické. Je však potřeba v oblasti využití solární energie nepolevovat.
Solární energii je potřeba dál posilovat, věří EU
Tato energie může být pomyslným hnacím motorem přechodu na obnovitelné zdroje. Společnost SolarPower Europe proto ve své kampani vyzvala evropské instituce, aby zvýšily svůj cíl, co se týče uplatňování obnovitelných zdrojů, a to na minimálně 45 % pro rok 2030.
Právě to má být hranice, která bude nákladově efektivní a současně posune Evropu ke splnění klimatických cílů pro rok 2030. Zejména jde o omezení nebezpečného globálního oteplování pod kýženou hodnotu 1,5 °C.
Stávající velmi střízlivé odhady již nyní předpovídají 672 GW kumulativní kapacity v obnovitelných zdrojích do roku 2030. Potřebných 45 % vyžaduje kumulativní kapacitu 870 GW. S rostoucí podporou politických činitelů a s novým rozvojem evropské solární výroby tento záměr může být reálný.
V roce 2022 bude Evropská komise pokračovat v jednáních o směrnici EPDBII a revidované směrnici o obnovitelných zdrojích energie (REDIII). Právě solární energie může prostřednictvím těchto návrhů sehrát klíčovou roli ve využívání obnovitelných zdrojů, a tedy i v ochraně planety.
Autor: D. Holanová.
