Za dva roky se veřejné budovy v určitých případech budou muset povinně vybavit solárními panely na střechách. Toto nařízení schválil Evropský parlament a souhlasí s ním i členské státy Evropské unie. Europoslanci odsouhlasili nutnost instalovat solární elektrárny na střechy budov jako součást revize směrnice o energetické účinnosti budov.
Pro vstup rozhodnutí v platnost zbývá pouze formální schválení Radou EU, tedy členskými státy unie, které již dříve podpořily tento návrh. Hlavním cílem je snížit energetickou náročnost budov a zajistit, aby nové budovy byly do roku 2050 uhlíkově neutrální. Dále bude probíhat renovace domů s nejnižší energetickou účinností.
Nová verze směrnice, obsahující evropský solární standard, získala podporu 370 hlasů v Evropském parlamentu, zatímco proti návrhu hlasovalo 199 poslanců a 46 se jich zdrželo hlasování. České zastupitelské strany Piráti, STAN a KDU-ČSL hlasovaly pro. Proti byli poslanci za strany ODS, ANO a komunistka Kateřina Konečná, stejně jako Ivan David za SPD.
Legislativa ve schválené podobě ukládá členským státům EU povinnost postupně instalovat solární elektrárny na veřejných a komerčních budovách podle jejich velikosti a podle několika dalších parametrů. Původní návrh z prosince 2021 měl zajistit rozsáhlou renovaci energeticky neefektivních budov. Avšak v přijaté verzi jde o omezený soubor pravidel, který poskytuje členským státům relativní volnost v zajištění snížení spotřeby energie v budovách do roku 2035.
Fotovoltaika hraje důležitou úlohu. Nejprve se nová povinnost dotkne nově postavených komerčních a veřejných budov od roku 2026. Od roku 2027 bude instalace fotovoltaiky povinná v případě rekonstrukce. A od roku 2029 budou nové obytné budovy povinně vybaveny fotovoltaickými elektrárnami. Povinnost instalovat fotovoltaiku na existující veřejné budovy bude platit od roku 2030.
Nicméně tato legislativní povinnost nebude zcela automatická. Instalace bude záviset na technické a ekonomické výhodnosti. Hodně tak bude záviset na vývoji cen energií, cenách fotovoltaických technologií a úrokových sazbách, které ovlivňují financování velkých projektů prostřednictvím úvěrů.
Jednotlivé státy EU budou moci při implementaci této legislativy vyjmout zemědělské budovy, historické památky, budovy s výjimečnou historickou nebo architektonickou hodnotou, dočasné stavby a kostely. U těch by fotovoltaika ničila jejich vizuální ráz a podobu.
Všechny nově postavené budovy v Evropě by měly od roku 2030 mít nulovou uhlíkovou stopu. Pro nové budovy v majetku nebo pronajímané veřejnými správními organizacemi bude tento požadavek platit už o dva roky dříve. Uhlíková stopa bude zahrnovat celý životní cyklus budovy, včetně výroby a likvidace stavebních materiálů.
Některé země EU již mají v této oblasti náskok. Belgie, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Rakousko a Švýcarsko již podobné požadavky zavedly.
Požadavky na rezidenční budovy jsou méně přísné. Členské státy EU musí zajistit snížení spotřeby energie v domech o nejméně 16 % do roku 2030 a o 20 až 22 % do roku 2035. Kromě toho musí členské země do roku 2030 rekonstruovat domy, které patří mezi 16 % nejméně energeticky efektivních komerčních budov. A do roku 2033 musí rekonstruovat více než čtvrtinu těchto nejméně hospodárných objektů.
Nejdůležitějším deklarovaným cílem je dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Podle údajů Evropské komise připadá na provoz budov v EU 40 % celkové spotřeby energie a 36 % emisí skleníkových plynů.
Vytápění a ohřev užitkové vody tvoří osmdesát procent celkové spotřeby. Proto bude tlak nejen na instalaci solárních panelů, ale také na kvalitní tepelnou izolaci a nahrazení méně účinných zdrojů vytápění tepelnými čerpadly. Dále pak postupné odstranění kotlů na fosilní paliva z provozu do roku 2040. Od roku 2025 již nebude možné poskytovat dotace na takové zdroje tepla.
Zdroj: zahranicni.hn.cz/c1-67304510-fotovoltaika-povinne-na-bdquo-verejne-ldquo-strechy-europoslanci-schvalili-evropsky-solarni-standard
