Svět fotovoltaiky se vyvíjí bleskově rychlým tempem. Perspektiva tohoto oboru akceleruje zájem vědců po celém světě, a proto čím dál častěji slýcháme o slibných technologických novinkách, které mají potenciál přeměnit tento obor jednou pro vždy. Nestabilní ceny elektrické energie jsou navíc dalším faktorem, který pomáhá k popularitě fotovoltaiky.
Zase o krok blíž k rapidnímu zlevnění technologie
Super tenké fotovoltaické články z výzkumné univerzity MIT (Massachusettský technologický institut) vykazují nebývalou flexibilitou, která má potenciál radikálně změnit způsob, jakým instalujeme velké a těžké fotovoltaické panely na střechy budov dnes.
Tyto články, mnohem tenčí než lidský vlas a vážící pouhou setinu hmotnosti standardních solárních panelů, dokážou přeměnit téměř jakýkoli povrch na zdroj energie. Je pozoruhodné, že díky použití polovodičových inkoustů a škálovatelných tiskových procesů produkují osmnáctkrát více energie na kilogram ve srovnání s tradičními solárními panely.
Nová generace těchto solárních článků je vyráběna pomocí elektronických inkoustů a jsou zcela potisknutelné. Jsou konstruovány pomocí štěrbinového potahovacího zařízení pro nanášení vrstev nanomateriálů na substrát o tloušťce 3 mikrony (0,000003 metry).
Finální solární modul má po přidání elektrody sítotiskem tloušťku asi 15 mikronů. Tyto moduly jsou však křehké, což vedlo vědce k použití Dyneema, superpevné tkaniny, jako substrátu. Přilepení solárních článků k Dyneema lepidlem vytvrditelným UV zářením vede k odolné a lehké solární struktuře.
Při testech tyto články na Dyneema generovaly asi 370 wattů na kilogram, což je 18krát více než běžné solární články. Jejich lehká povaha znamená menší ekologickou stopu ve srovnání s tradičními solárními panely, což snižuje solární odpad. Navíc si zachovaly více než 90 % své kapacity výroby energie poté, co byly 500krát srolovány a rozvinuty.
Závěrem
Mnoho odpůrců této technologie vidí jen možná nevzhledné těžké a velké panely, které jsou montovány na čím dál více střech. Tito lidé už zapomínají, že sloupy elektrického vedení, na které jsme zvyklí po desítky let, také zrovna nepřidávají kráse naší krajiny. A o nutnosti těžit a zpracovávat kovy k výrobě vedení, o tom ani nemluvě.
Není tedy krásná představa být energeticky nezávislým? Ze 100 % se nám to asi nepodaří a vždy budeme muset čerpat určité množství energie z veřejné sítě, ale částečně se osvobodit o „dodavatelů“ a podstatnou část elektrické energie si vyrábět z fotovoltaiky? To už je dnes běžné. A inovace v tomto atraktivním a perspektivním oboru? Jsou vzrušující! Co říkáte?
Korec, problém netkví ve výrobě elektřiny, ale v jejích uchování. To je slabina naší civilizace, už dnes si můžu barák polepit fve od komína po chodník, ale v zimě vyrobí to kulový. Dokud si elektriku neschovám do kyblíku jako uhlí, tak je mi sebelepší fve článek k prdu.
Takže budete pořád potřebovat dráty, aby jste elektriku dostal na místo její potřeby.
Abyste je správně cesky
ono nejde ani tak o poměr ke kg, ale spíš na plochu. jak velkou plochu těchhle budu potřebovat, abych vyrobil to co klasické solary? 30x tak velkou nejmíň…
Přesně – kilo tohoto filmu bude mít plochu možná jako fotbalové hřiště…
Z matematiky jsem měl za 4, ale běžný solární článek má účinnost přes 20%, jestli tato novinka vyrobí 18x více, tak má účinnost přes 360%? To je naprosto skvělé, nebo mi něco uniklo? 😀
Je to pocitano na hmotnost. Takze mozna tak na drony, druzice. Otazka je jaky pomer bude energie vs plocha. Myslim si, ze zatim nic prevratneho.
Jestli to dobře chápu tak se jedná o poměr váhy k výkonu.Dnes je hmotnostně panel tvořen z velké části z odolného skla(kroupy a pod) .Budou li chtít zachovat povětrnostní odolnost musejí jít stejnou technologií a ona váhová výhoda bude zřejmně v čudu!
„Tady“ to bude, až si to budeme moci za rozumnou cenu koupit. Podstatné jsou i další parametry jako odolnost vůči částečnému zastínění a rychlost degradace v čase. Ještě se toho může zvrtnout příliš mnoho.
Vůbec nejdůležitější je ale možnost akumulace vyrobené elektřiny. Ta je stejně tristní jako když EU s dotováním fotovoltaiky začala. Navzdory všem článkům o takřka zázračných bateriích.
EU měla nejprve podpořit a urychlit výzkum, místo (zatím?) neekonomických technologií. Způsobila zdražení energií s vážnými důsledky. Stávající dotace zpomalují pokrok, protože výrobci nemají motivaci nákladně zavádět do výroby něco nového, když zákazníci s dotacemi kupují i to staré.
Krásné že ušetříme.Ale jak to bývá,to co budeme potřebovat bez sluníčka bude desetkrát dražší,včetně akumulátorů-.
Ale oni ten výkon posuzují na 1kg vàhy,né na plochu bohužel..
Chyba v CZ: „vykazují nebývalou flexibilitou, která má potenciál“
Zdravím všechny příznivce zelené energie. Pokud to myslíte se snižováním uhlíkové stopy vážně, zamyslete se nad tímto: také máte benzínovou sekačku na trávu? Super! Takže v době, kdy svítí sluníčko a v síti je přebytek energie ze všech těch FVE, tak vy děláte hluk a pálíte benzín v sekačkách. Chápu. Ono je to totiž v potravním řetězci (prodejce udělá akci na benzínové sekačky = všichni si koupí benzínové sekačky = výrobce má potávku na benzínové sekačky = na prodejně převažují benzínové sekačky = elektrické sekačky se přestávají vyrábět) tak nějak logické. Výsledek: ve stále se oteplujícím podnebí, mezi lány FVE panelů, udržují lidé své vysychající trávníčky pomocí benzínových sekaček. Čímž přispívají ke stále se oteplujícímu podnebí……. A ČEZ si láme hlavu s tím, kam s přebytečnou energií.
Blázinec, co?
Klasickou sekačku na trávník mám samozřejmě elektrickou, stejně tak strunovku, štěpkovač, řetězové pily a všechno domácí nářadí.
Zahradní traktor na větší plochy s kabelem se pokud vím nedělá, aku bych nezaplatil, totéž bubnovka na vysokou trávu. Udržovat půl hektaru zahrady jen s elektřinou je poněkud problematické.
Tak proč ČEZ tak podporuje domácí FV, když neví kam s přebytečnou energií když svítí sluníčko? Je to jen kvůli ziskům. Pokud by opravdu to chtěl dělat rozumně a pro budoucnost nás všech, instaloval by do domácností pouze baterie do kterých by ty přebytky ukládal.
Uniklo, Péťo, uniklo. Zkus to přelouskat znovu.
Potiskovaná tkanina Dyneema má hmotnost 0,97 g/cm3.
Plocha 1m2 při síle materiálu 15 mikronů má objem 0,15 cm3.
Hmotnost 1m2 je tedy 0,1455 g.
1 kg tedy rozprostřu na ploše pouhých 6.872,852 m2.
Klasický panel vyprodukuje cca 250 Wp na 1 m2. Na shodný výkon tedy potřebuji pokrýt plochu 4.643,819 krát větší.
Jenomže limitním problémem solárních článků není jejich hmotnost, ale jejich mizerný výkon z jednotkové plochy.
Jedna jaderka, která může být na ploše 1 km2, představuje výkon, na který solárníky potřebují stovky a tisíce km2 plochy…
Účinost FVE je 20% a zbytek se přemění na teplo? Pokud to tak opravdu je, tak nevím jestli je tohle správná cesta. Pořád se mluví o globálním oteplování a přitom se všude možně montuje FVE, které by v tomto případě fungovaly jako el. topení. Nikde jsem se nedočetl o pracovní teplotě těchto panelů. Nevěřím ani větrným elektrárnám. Sem tam nějaká turbína asi nevadí, ale velké množství dle mého mění přirozené proudění vzduchu. Třeba se pletu, nicméně změny počasí a nárust těchto obnovitelných zdrojů možná má nějakou souvislost.