eFotovoltaika.cz

Fotovoltaika nezávisle, přehledně a srozumitelně.

Energetika

Hlad nebo chlad? Inflace a energetická krize vyženou lidi v zimě do ulic

Hlad nebo chlad? Inflace a energetická krize vyženou lidi v zimě do ulic
Foto: Shutterstock

Extrémně vysoké ceny energií a stoupající inflace vedou Evropu k největší zkoušce, které její sociální politika dosud čelila. Občané, kteří nezvládají rostoucí finanční náklady, už nechtějí ani slyšet o klimatických cílech nebo válce na Ukrajině. Zajímá je jediné: jak jim vláda v jejich zemi pomůže přežít.

Britské občanské uskupeníDon’t Pay UK vyzývá k hromadnému bojkotu účtu za energie, zatímco odborová kampaň Enough is Enoughodstartovala v polovině srpna řadou shromáždění a protestů. Cílem je dosáhnout plošného zvýšení platů, zlevnění energií a potravin, zastropování nájmů a vyššího zdanění bohatých.

Za vyšší mzdy se už stávkovalo i ve Francii, Španělsku a Belgii, a to v sektorech veřejné dopravy, letectví a zdravotnictví. Lidem ve všech oborech nyní chybí finanční prostředky na zvládnutí plošné inflace.

Přitom se Evropská unie zavázala, že do konce roku sníží dovoz ruských fosilních paliv o dvě třetiny a sníží poptávku po plynu o 15 procent. Ještě před válkou na Ukrajině si navíc Evropa stanovila cíl stát se do roku 2050 prvním uhlíkově neutrálním kontinentem.

Zabránit výpadkům je třeba i za cenu vysokých emisí

Omezení dovozu ropy a plynu z Ruska po jeho únorové invazi na Ukrajinu způsobilo, že se evropské země snaží zaplnit vzniklou mezeru v energetice kombinací opatření v oblasti úsporného provozu, obnovováním starých uhelných elektráren a také podporou projektů obnovitelné energie.

Někteří ekonomové tvrdí, že současná potřeba udržet elektřinu a vytápění v Evropě v chodu by měla mít přednost před střednědobými až dlouhodobými klimatickými cíli

„Nikdo nechce zažívat výpadky proudu,“ říká například Simone Tagliapietra, vedoucí pracovník bruselského ekonomického think-tanku Bruegel. A dodává, že je třeba zvážit všechny možnosti, jak se tomuto scénáři vyhnout, „včetně těch znečišťujících“.

Aktivisté za klima ale na druhou stranu chtějí, aby vlády zcela zabránily spalování fosilních paliv a za každou cenu zaplnily energetický mix svých zemí co nejvíce obnovitelnými zdroji.

„Ať už si zvolí kteroukoli cestu, nadcházející zimu budou Evropu sužovat sociální nepokoje,“ varovala Naomi Hossainová, profesorka rozvojové politiky na Americké univerzitě ve Washingtonu DC, která se specializuje na problematiku energetických a potravinových nepokojů.

Evropa hledá úspory, kde se jen dá

Tváří v tvář nestabilním dodávkám energetických surovin zavedla většina zemí EU úsporná opatření. Momentálně totiž dosahuje průměrná evropská roční míra inflace rekordních 8,9 %, z čehož téměř polovinu způsobuje dražší elektřina a plyn pro spotřebitele.

Pro obyvatele Španělska to znamenalo nepříjemně horké léto v důsledku omezení klimatizace ve veřejných budovách, hotelech, restauracích a nákupních centrech. 

Francie se mezitím soustředí na úsporu s řadou menších opatření, včetně nočního zhasínání osvětlených veřejných billboardů a pokutování obchodů, které nechávají otevřené dveře navzdory puštěnému topení či klimatizaci.

Německo, stát z těch evropských nejvíce závislý na ruských palivech, oznámilo limity pro zimní vytápění veřejných budov i snížení teploty v plaveckých bazénech. Některá města dokonce uvažují i o vypnutí části semaforů.

Nepochybně je třeba se namísto krkolomných úspor soustředit raději na efektivní zmírnění dopadů energetické inflace a zároveň na ochranu globálního klimatu před emisemi skleníkových plynů. Řešením by měla být finanční podpora pro chudé občany, zvýšení kapacity sociálního bydlení, modernizace budov za účelem energetických úspor a také investice do budování větrných a slunečních elektráren.

Zima může přinést politická zemětřesení

Evropská spotřebitelská organizace BEUC souhlasí s tím, že země by měly zavést ambiciózní plány na ochranu domácností před kolísáním cen energií.

„Nejlevnější energie je energie, kterou nespotřebováváme,“ řekla generální ředitelka BEUC Monique Goyens. „Vzhledem k nedávnému vývoji si již nemůžeme dovolit čekat.“

S rostoucími obavami z energetické nejistoty nedávno Německo, Itálie, Rakousko a Nizozemsko signalizovaly, že povolí znovuotevření svých uhelných elektráren nebo prodloužení jejich provozu i po plánovaném termínu uzavření. Je to velmi pragmatické rozhodnutí, které však velmi neradi vidí ekologičtí aktivisté. I z jejich strany se tedy dají záhy očekávat veřejné projevy nespokojenosti.

Ať už bude vývoj událostí v příštích týdnech jakýkoliv, Evropu téměř jistě čeká období plné občanských nepokojů, demonstrací a možná i politických změn.

Zdroje

Líbil se Vám tento článek? Sdílejte jej!

Autor článku

Absolventka Mendelovy univerzity v Brně, která se zabývá udržitelnými vztahy mezi lidmi a jejich životním prostředím. “Věřím, že moderní technologie jsou perspektivnější, jakmile respektují základní přírodní zákony a snaží se fungovat v souladu s prostředím, místo aby vyžadovaly násilné zásahy do krajiny a působily ekologické škody.”

1 comment

  1. Zdá se, že snaze naší Zemi v úsilí se zbavit obtížného hmyzu zvaného homo sapiens vyšla vstříc i bezbřehá snaha onoho druhu savců vydojit vyšší zisky na něčem, co by mělo být úsilím ochrany oné planety, zvané Země. A nyní, jak se zdá do toho ještě zaduly větry rozdmýchávající další chaos. Nu, dříve bylo v lese nebezpečno, nyní, zdá se, bude jisto.
    A všichni s pokřikem „Ekologům zmar, rozumu méně“ mohou nyní konečně jásat, že mohou plně uplatnit svoje neschopnosti.
    Dobrou noc, Evropo. Nastává soumrak.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Antispam − 4 = 2