Ekologie

Poptávka po uhlí trhá rekordy. V roce 2023 má být nejvyšší v historii. Ekologické smýšlení západního světa má vážné trhliny

Poptávka po uhlí trhá rekordy. V roce 2023 má být nejvyšší v historii. Ekologické smýšlení západního světa má vážné trhliny
Foto: Unsplash

Jedním z největších faktorů globálního oteplování je spalování uhlí. V loňském roce ale tato poptávka dosáhla rovnou historického maxima. A poptávka po tomto nadmíru znečišťujícím materiálu nadále stoupá. Vše nasvědčuje tomu, že i na konci roku 2023 bude spotřeba uhlí trhat rekordy.

V roce 2022 vzrostla spotřeba uhlí o 3,3 % na 8,3 miliardy tun – což je nový rekord podle zpravodaje o uhlí Mezinárodní energetické agentury (IEA), který byl zveřejněn dříve v letošním roce.

Výrazný růst spotřeby uhlí v roce 2022 byl zapříčiněn zejména Asií. Právě uhlí v této části světa je klíčové pro výrobu cenově dostupné elektřiny, která je nutná k pohánění průmyslu.

V Evropské unii byl růst poptávky po uhlí minimální, i když spotřeba uhlí pro výrobu elektřiny vzrostla, protože některé země, včetně Německa, znovu spustily nečinné uhelné elektrárny, aby kompenzovaly nedostatek zemního plynu a energie z omezovaných jaderných elektráren. Nicméně, celkově bylo toto zvýšení kompenzováno nižším využitím uhlí v průmyslu.

V období 2023-2024 pravděpodobně nastane malý pokles v produkci elektřiny z uhlí, bude ale vyvážen nárůstem průmyslového využití uhlí, jak předpovídá zpráva.

V případě Číny, Indie a zemí jihovýchodní Asie se očekává, že budou tvořit až tři čtvrtiny celosvětové spotřeby uhlí i v letošním roce. Přitom evropské využití uhlí se očekává, že letos prudce klesne. EU stabilně posiluje kapacity pro výrobu a využívání obnovitelné energie.

„Špinavé“ palivo

Uhlí je považováno za jeden z nejvíce znečišťujících zdrojů energie, který se v současné době používá při výrobě energie a průmyslu. Při spalování uhlí vzniká velké množství oxidu siřičitého, který způsobuje kyselý déšť, stejně jako znečišťující látky způsobující smog, jako jsou oxidy dusíku a jemné částice.

Pouze v USA se odhaduje, že spalování uhlí způsobovalo 20 % z celkových emisí CO2 spojených s energií a téměř 60 % emisí CO2 pro výrobu elektřiny.

Data ukazují, že pokrok dosažený EU a jejími západními partnery při přechodu od uhelných elektráren a uhlí v průmyslových procesech byl téměř zcela vykompenzován jeho zvýšeným využitím v rozvíjejících se východních zemích.

V prvním pololetí roku 2023 klesla poptávka po uhlí o 24 % a 16 % v USA a v Evropské unii, avšak poptávka od dvou největších spotřebitelů, Číny a Indie, vzrostla o více než 5 % ve stejném období, „což více než kompenzuje poklesy jinde.“

„Uhlí je největším zdrojem emisí oxidu uhličitého z energetického sektoru, a v Evropě a USA růst čisté energie způsobil ústup od užívání uhlí,“ uvedl ředitel IEA pro energetické trhy a bezpečnost Keisuke Sadamori. „Ale poptávka zůstává tvrdohlavě vysoká v Asii, ačkoli mnoho těchto ekonomik výrazně zvyšuje zdroje obnovitelné energie.“

Oficiální zástupce IEA apeloval na větší úsilí politiky a investic do přechodu od špinavých zdrojů energie k čisté energii, zejména ve vývojových ekonomikách s rostoucími potřebami v oblasti energetiky.

Zdroje

Líbil se Vám tento článek? Sdílejte jej!

Autor článku

Internetový publicista. Zajímám se o energetiku, dotační programy v Česku a také o obnovitelné zdroje energie, ve kterých vidím obrovskou budoucnost pro naše lidstvo.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

87 − = 77

Partneři