Situace na trhu s energiemi není pro spotřebitele nijak příznivá a nezdá se, že by se to mělo v nejbližších měsících změnit k lepšímu. Jak ovlivnily nestabilní dodávky surovin z Ruska energetický mix České republiky? Občané reagují rychleji, než vláda. Domácnosti si ve velkém pořizují fotovoltaické panely k výrobě vlastní elektřiny.
Současný energetický mix Česka stojí na uhlí a jádru
Do července letošního roku se nejvíce elektřiny vyrobilo v uhelných elektrárnách, spalujících hnědé uhlí. Konkrétně jde o 38,4 % celkové produkce. Druhým nejvýznamnějším zdrojem jsou jaderné elektrárny, které mají na energetickém mixu podíl 36,7 %. Dalších 7,4 % vyrobené elektřiny připadá na spalování zemního plynu.
O zbytek se starají obnovitelné zdroje, kterým dominuje fotovoltaika (3,7 %), biomasa (3,1 %) a vodní elektrárny (2,8 %).
Tradiční pilíř české energetiky v podobě uhelných elektráren ale brzy zmizí, neboť jejich provoz představuje zátěž pro životní prostředí. Součástí programového prohlášení vlády je mimo jiné i ukončení spalování uhlí nejpozději do roku 2033.
Jako řešení se nabízí nahradit postupně energii z fosilních paliv “čistými” jadernými elektrárnami, ale ani tato varianta se neobejde bez četných námitek.
Trend fotovoltaiky po “covidové recesi” znovu roste
Ještě loni v létě bylo zřejmé, že pandemie Covidu-19 se negativně podepsala na budování nových solárních elektráren, a to zejména v oblasti střešních instalací. Kvůli částečnému ochromení dodavatelských řetězců se totiž prudce zvedly ceny fotovoltaických panelů i dalších komponent FVE, které celé desetiletí předtím spíš klesaly.
Dramatický vývoj burzovních cen elektřiny v letošním roce ale situaci změnil. Z fotovoltaiky se stal opět relativně levný zdroj energie, a to zejména pro domácnosti. Počet nově zapojených střešních solárních systémů za první pololetí roku 2022 je oproti loňsku dvojnásobný, což dokládají zveřejněná data Solární asociace.
Celkem bylo v první půlce roku uvedeno do provozu 9 354 nových solárních elektráren o celkovém výkonu 74,8 MW. Z toho přibližně 8 500 tvoří instalace na rodinných domech. Stát v rámci dotačního programu Nová zelená úsporám výrazně pomáhá s financováním střešní fotovoltaiky, což je zřejmé i z počtu žádostí o tuto podporu – za prvních 6 měsíců roku 2022 se o dotaci přihlásilo již 18 316 domácností (to je ve srovnání s loňskem čtyřnásobek).
Zájem o fotovoltaiku je i na straně firem, které mohou využít financování v rámci Národního plánu obnovy. Od vyhlášení podpory letos na jaře už Ministerstvo průmyslu a obchodu dostalo 2 500 žádostí, z nichž pětinu již schválilo.
Lidé si opět pomohou, ale stát musí odstranit překážky
„Fotovoltaika je pro lidi a firmy dnes často nejsnazším a nejrychlejším způsobem, jak snížit náklady na energie a pomoci v boji proti závislosti na ruském plynu. Vítáme proto, že premiér Fiala ve svém nedávném projevu zmínil masivní podporu fotovoltaiky,” uvedl Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace. Zdůraznil ale také to, že stát musí co nejrychleji odstranit překážky, které rozvoji fotovoltaiky brání.
Obrovské rezervy jsou hlavně v oblasti průmyslových solárních elektráren, které jsou brzděny zdlouhavými povolovacími procesy. Jsou přitom často jedinou variantou využití obnovitelných zdrojů ze strany podniků tak energeticky náročných, že pouhá střešní fotovoltaika na jejich provoz nestačí. Potřebují proto budovat větší pozemní solární parky.
Také lidé žijící v nájemních i družstevních bytech jsou odkázáni na drahou elektřinu, protože na rozdíl od rodinných domů čelí zbytečné administrativní zátěži a někdy i námitkám ze strany památkářů. A to prý i u budov ze 70. či 80. let se zanedbatelnou nebo žádnou historickou hodnotou.
Česká Solární asociace očekává i přes všechny překážky pokračující růst zájmu o solární energii, a tak mimo systémových změn doporučuje zaměřit se i na plán pro vyškolení nové generace kvalifikovaných pracovníků v oblasti fotovoltaiky.
