Dánský ministr energetiky vyzval evropské vlády, aby udělaly více pro usnadnění procesu schvalování projektů obnovitelných zdrojů energie. Ocitáme se v době rostoucího tlaku na diverzifikaci energetiky směrem od ruských fosilních paliv, ale v cestě stojí zbytečná byrokracie.
Dan Jørgensen uvedl, že i když EU „vyslala dobré signály“ o zjednodušení povolovacích postupů, které mohou u větrných elektráren trvat až devět let, „stále existuje potenciál, abychom se zlepšili. A nejde jen o regulaci, ale také o to, jak veřejné orgány s těmito procesy pracují. Jak zajistíte, že když dodavatel dělá takový projekt, bude schopen ho realizovat co nejrychleji?“ ptá se Jørgensen.
Dánsko má silnou tradici v oblasti větrné energie: v roce 1991 se stalo první zemí, která postavila větrnou farmu na moři, a do roku 2030 se chce stát vývozcem čisté zelené energie do zahraničí. Proto tato země doufá, že brzy dosáhne dohody s Německem, Polskem, Švédskem, Finskem, Estonskem, Lotyšskem a Litvou o rozšíření kapacity větrné energie v regionu.
Už na letošním květnovém summitu se Dánsko dohodlo s Německem, Belgií a Nizozemskem na zvýšení instalovaného výkonu větrných parků v Severním moři o 150 gigawattů – to je přibližně desetinásobek dnešní kapacity větrné energetiky v Evropě.
EU rovněž vydala doporučení osvědčených postupů pro zjednodušení povolování nových projektů. V současné době je v Baltském moři instalováno 2,8 GW kapacity větrné energie, z toho 1,5 GW patří Dánsku. Dánové se domnívají, že v oblasti existuje potenciál až 93 GW, ale k realizaci jsou třeba další větrné parky. Jednání o konkrétních projektech již probíhají, uvedli představitelé.
Evropské ceny plynu jsou téměř 12 krát vyšší než v loňském roce, což je způsobeno prudkým omezením toku plynu z Ruska v ekonomické odvetě za vyjádření podpory Evropské unie napadené Ukrajině. To zvýšilo tlak na hledání způsobů, jak zajistit větší výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Evropský parlament proto bude v září hlasovat o návrzích na zvýšení podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu EU na 45 procent do roku 2030, oproti současnému cíli 32 procent.
Společnost WindEurope ale uvedla, že s ohledem na zvýšené ceny materiálů a výpadky dodávek z Číny (v důsledku pandemie Covid-19) nebude pravděpodobně možné tyto nové cíle naplnit. Čtyři největší výrobci větrných turbín v Evropě jsou momentálně ve ztrátě kvůli potížím a výpadkům v dodavatelském řetězci, a v letech 2022 – 2026 by byli schopni vybudovat pouze 18 GW větrné kapacity ročně. To je mnohem méně, než potřebných 37 GW ročně pro splnění 45 % obnovitelné energie v celoevropském energetickém mixu.
Větší podíl nestabilních obnovitelných zdrojů bude také vyžadovat úpravu infrastruktury a značné investice do rozvodných sítí. K zabezpečení dodávek elektřiny bez výpadků by mělo pomoct i mezinárodní propojení sítě, ke kterému se Dánsko snaží motivovat své sousedy. Dokud bude totiž každá země řešit jen svůj vlastní energetický mix, nebude podle slov Dana Jørgensena možné obnovitelné zdroje dostatečně rychle implementovat.
