Mezinárodní agentura pro energii EIA ve svém strategickém výhledu z roku 2020 předpokládala pro následující období růst podílu obnovitelných zdrojů na celosvětové výrobě elektřiny, ale fotovoltaika výrazně překonala i ty nejvíce optimistické odhady.
Rekordní rozmach využití sluneční energie by ale mohly zbrzdit rostoucí ceny materiálů, které v posledním roce potrápily řadu průmyslových odvětví.
V každoročně zveřejňované zprávě World Energy Outlook [1] se uváděl odhad růstu instalované energetické kapacity z obnovitelných zdrojů o 290 GW, přičemž fotovoltaické elektrárny překvapivě pokryly více než polovinu tohoto výkonu (konkrétní číslo se bude pohybovat kolem 160 GW). Kromě nových solárních elektráren se velké popularitě těší také pobřežní větrné farmy.
Fotovoltaika a obnovitelné zdroje v příštích pěti letech
International energy agency (EIA) očekává, že pokud bude rozmach výroby energie z obnovitelných zdrojů tímto tempem pokračovat, do pěti let překoná jejich kapacita tradiční způsoby výroby elektřiny. V roce 2026 by tak měl být globální podíl obnovitelných zdrojů na energetických dodávkách stejný, jakého dnes dosahují v součtu všechny uhelné a jaderné elektrárny. Je to ambiciózní cíl, neboť v současnosti se obnovitelná energie podílí na celosvětové produkci jen necelou třetinou. [1]
Solární energie může zabránit klimatickým změnám
Existují přesvědčivé studie, podle kterých je třeba významně snížit produkci emisí uhlíkových plynů, abychom předešli negativním klimatickým změnám. Mezinárodní agentura pro energii bere toto téma velmi vážně. V dlouhodobém výhledu by měl svět směřovat k úplnému ukončení spalování fosilních paliv, a to v časovém horizontu příštích 50 let.
Pokud si fotovoltaika a další obnovitelné zdroje energie udrží nasazené tempo růstu, mohla by se tato výrazná změna energetického mixu podařit. Je ale třeba mít na paměti, že celosvětová spotřeba elektrické energie zatím každoročně stoupá.
Například v první polovině roku 2021 se kvůli rychlému uspokojení narůstající poptávky muselo sáhnout k navýšení výkonu uhelných elektráren. Výsledkem bylo skokové zvýšení měřitelných emisí v ovzduší o 5 % ve srovnání se stejným obdobím za rok 2019.
Fotovoltaika bude nejlevnější zdroj elektřiny
Ještě v roce 1998, kdy byla instalována první solární elektrárna na území České republiky (konkrétně v Dukovanech), šlo o velmi drahou technologii. Aby se vůbec mohla fotovoltaika prosadit, byla podporována dotacemi i změnami v zákonech, a to nejen u nás.
Dnes je situace diametrálně odlišná. Za posledních 10 let se snížily náklady na instalaci solárních panelů v průměru o více než 70 %. V některých částech světa se tak stala energie ze slunce tím vůbec nejlevnějším zdrojem a je plně konkurenceschopná ve srovnání s elektřinou, získávanou spalováním fosilních paliv.
Naplnila se tak předpověď vynálezce Charlese Frittse, který v roce 1883 sestrojil první primitivní solární článek, aniž by tehdy plně chápal, jak vůbec funguje. [2]
Nové výzvy pro solární energetiku
Těžko by se hledalo průmyslové odvětví, kterému se vyhnuly negativní dopady pandemie Covidu-19. Fotovoltaika v tomto směru není výjimkou. Za poslední dva roky narostly ceny vstupních surovin pro výrobu solárních panelů, zejména polysilikonu, fotovoltaického skla a zadních fólií. Nebývale vysoké jsou i ceny oceli, která je nezbytná pro konstrukce fotovoltaických elektráren, a ke dvojnásobku se šplhají také náklady na přepravu materiálů i výrobků.
Tyto změny se projevují růstem ceny solárních technologií (podle zprávy zpracované společností Rystad Energy meziročně narostly ceny samotných solárních panelů až o 16 %). S jistotou se dá říct, že tyto tržní pohyby povedou ke zpoždění budování nových solárních elektráren, plánovaných v roce 2022 i dále. [3]
Budoucnost fotovoltaiky
V současnosti se očekává, že si fotovoltaika bude zajišťovat mezi ostatními obnovitelnými zdroji stále významnější pozici. A to i navzdory tomu, že éra klesajících cen solárních panelů je již u konce.
Yan Zhuang, výrobní ředitel jednoho z největších světových producentů solárních technologií, letos vysvětlil, že se nákladová část ceny panelů dostala na své minimum. Další pokles už by prakticky nebyl možný, a to bez ohledu na dopady Covidu-19. [3]
Aktuálním cílem je další zlepšování efektivity přeměny sluneční energie na tu elektrickou a zároveň hledání způsobů, jak elektřinu z fotovoltaiky uchovávat. Její největší slabinou totiž zůstává kolísavá produkce.
