Měla to být revoluce v přepravě lidí. Teď Hyperloop oznámil konec

Hyperloop byla superrychlá a moderní dopravní technologie, poprvé představená podnikatelem Elonem Muskem. Byla navržena k přepravě lidí v nízkotlakých ocelových trubkách rychlostí srovnatelnou s běžným osobním letadlem. Teď společnost oznámila její konec.

Pracovalo se na ekologické verzi sítě Hyperloop, která byla poháněna vrstvou solárních panelů a lesy větrných turbín. Ekologická verze zahrnovala také parky, zeleň nebo prostory pro městské zemědělství.

Transportní tunely byly vybaveny „ohnutými moduly solárních panelů“ napájejícími samotný Hyperloop a interaktivní informační tabule, které zobrazují veškeré informace pro cestující.

Kromě zvýšených zelených chodníků na střeše tunelu měli designéři v plánu také parky a odpočinkové oblasti v prostorech pod tunelem. Samotný systém Hyperloop měl být stavěn téměř 7 metrů nad zemí, tedy mimo dosah běžné dopravy na silnicích.

Projekt Hyperloop One měl představovat budoucnost pozemní dopravy, překonávající auta, vlaky i letadla. Bohužel se však ukázal spíše jako nesplněný sen a ambice, která pro lidstvo představuje velkou výzvu. Dokonce i přesto, že původně stojí za touto myšlenkou Elon Musk, který je znám svou schopností dosáhnout zdánlivě nemožného. Společnost Hyperloop One nyní propouští své poslední zaměstnance a plánuje ukončit veškeré aktivity do konce roku 2023.

Původní myšlenka Elona Muska hovořila o přepravě lidí a zboží v aerodynamických přetlakových kapslích pohybujících se podtlakovými tunely s rychlostí až 1 224 km/h. Musk tehdy sliboval, že díky Hyperloopu bude možné cestovat z Los Angeles do San Francisca za pouhých 30 minut, což mělo přilákat investory.

V roce 2017 došlo k přejmenování prvního startupu na Hyperloop One a později na Virgin Hyperloop One, když společnost získal miliardář Richard Branson. Branson se snažil získat další investice, ačkoli do projektu již bylo investováno přes 450 milionů dolarů. Společnost vybudovala testovací dráhu v Nevadě a vyvinula první prototypy.

V roce 2020 společnost oznámila první a zároveň poslední test s lidskou posádkou, který proběhl rychlostí 172 km/h, což bylo podstatně pomaleji, než slibovaná rychlost Elona Muska. I přes kritiku projektu plánovala společnost Virgin Hyperloop One mít v roce 2021 fungující hyperloopy po celém světě, což se však kvůli pandemii nestalo. Vedení společnosti opustili manažeři, a Hyperloop One, který ztratil jméno Bransonova impéria, se nakonec zaměřil pouze na logistiku zboží, ale ani v této oblasti neuspěl. Plánuje ukončit svou činnost k 1. lednu 2024.

Na nový způsob hromadné dopravy, který by byl poháněný solárními panely, si tak lidstvo bude muset ještě počkat.