eFotovoltaika.cz

Fotovoltaika nezávisle, přehledně a srozumitelně.

Elektromobilita

Automobilka Volvo porovnala uhlíkovou stopu elektromobilů a klasických vozidel. Výsledky jsou rozpačité

Automobilka Volvo porovnala uhlíkovou stopu elektromobilů a klasických vozidel. Výsledky jsou rozpačité
Foto: Shutterstock

Automobilka Volvo se zavázala do roku 2030 přejít na výrobu výhradně elektřinou poháněných vozů. Aby se však jasně ukázalo, nakolik jsou skutečně elektromobily ekologické, provedla společnost porovnání uhlíkové stopy, která vzniká při výrobě srovnatelných modelů vozidel se spalovacím motorem a s elektrickým pohonem. Publikované výsledky jsou rozpačité, jak prezentuje server CleanTechnica.com.

V současnosti švédská automobilka vyrábí tři verze automobilů série 40. Volvo XC40 je vybaveno klasickým spalovacím motorem na benzín, XC40 Recharge je bateriový elektromobil a C40 Recharge je jeho aerodynamičtějším sourozencem. Všechny tři modely vznikají ve společné továrně, kde je montují stejní zaměstnanci a z téměř stejných dílů.

Díky tomu mohla firma udělat podrobnou analýzu výroby, jejímž primárním cílem bylo zjistit, jak si Volvo vede s plněním svého předsevzetí, podle kterého má do roku 2025 snížit emise z výroby svých aut o 40 % (v porovnání s hodnotami z roku 2018).

Vyšší uhlíková stopa kvůli Li-ion bateriím

Výsledky výše zmíněné studie byly publikovány v listopadu 2021 jako padesátistránkový dokument, jenž mimo jiné obsahuje jednu spornou větu, která vzbudila pozornost odpůrců elektromobility.

Konkrétně na straně 24 Volvo uvádí, že při započtení výrobního procesu včetně lithium iontových akumulátorů je z výroby modelu C40 Recharge uhlíková stopa až o 70 % větší, než u benzínového XC40. Dále se zde píše, že aby měl provoz tohoto elektromobilu „ekologickou návratnost“, musí na původní baterii najezdit alespoň 100,000 km.

Zní to jako hodně špatná zpráva pro příznivce elektromobilů, kteří v nich spatřují součást řešení klimatické krize. Ve skutečnosti ale není situace tak dramatická. Stačí porozumět tomu, z jakých údajů výzkumný tým Volvo Cars při publikaci výsledků vycházel.

Záleží na zdrojích pro dobíjení elektromobilů

Pomyslná ekologická návratnost elektromobilu záleží nejen na uhlíkové stopě z výroby, ale také je silně ovlivněná tím, z jakých zdrojů pochází energie pro dobíjení baterie vozidla. Shora uvedených 100,000 km, které by mělo elektrické Volvo ujet, aby se začal jeho provoz z emisního hlediska vyplácet oproti modelu se spalovacím motorem, vychází z předpokladu konvenčního energetického mixu, postaveného na uhelných elektrárnách (jako má například Polsko).

Jakmile se baterie dobíjí elektřinou z obnovitelných zdrojů, „bod zlomu“ emisní výhodnosti se snižuje k pouhým 50,000 km. Při současném celoevropském energetickém mixu by byla potřebná ujetá vzdálenost přibližně 77,000 km, ale vzhledem k rostoucímu podílu fotovoltaických a větrných elektráren na instalované kapacitě bude tato hodnota postupně klesat.

Provoz elektromobilů tak bude díky trendu obnovitelných zdrojů rok od roku ekologičtější.

Potenciál spalovacích motorů je vyčerpaný

Volvo k výsledkům studie jedním dechem dodává, že zatímco spalovací motory za sebou mají století vývoje a moc nového už na nich vymyslet nelze, elektromobilita je stále ještě mladý obor s obrovským potenciálem pro technologický rozvoj.

Pracuje se například na možnostech recyklace lithium-iontových bateriíakumulátorech na bázi vody, možnostech využití bioplastů a recyklovaných plastů (ty chce Volvo zařadit do svých výrobních procesů do roku 2025 alespoň z 25 %) i používání oceli vyráběné z elektřiny produkované bez emisí při konstrukci automobilů. To vše výhledově povede ke snižování produkce oxidu uhličitého v důsledku výroby a provozu elektromobilů.

Ekologická návratnost závisí na energetickém mixu

Mezinárodní rada pro čistou dopravu (ICCT – International Council for Clean Transportation) téměř současně se studií automobilky Volvo zveřejnila svoji zprávu, která jen podtrhuje známý fakt, že „elektromobily jsou jen tak zelené, jako elektřina v jejich bateriích“.

Podle výpočtů ICCT se za celou dobu životnosti elektromobilu (včetně jeho výroby) dosahuje zpravidla nižších emisí skleníkových plynů, než výrobou a provozem vozidla se spalovacím motorem. Výsledné hodnoty se ale významně liší v závislosti na lokalitě. Například v Evropě vyprodukuje elektromobil o 69 % méně CO2, než jeho benzínový protějšek. V Indii je to jen o 34 % méně. Tyto rozdíly jsou způsobené složením energetického mixu a instalovanou kapacitou pro výrobu zelené energie v té které zemi.

Líbil se Vám tento článek? Sdílejte jej!

Autor článku

Absolventka Mendelovy univerzity v Brně, která se zabývá udržitelnými vztahy mezi lidmi a jejich životním prostředím. “Věřím, že moderní technologie jsou perspektivnější, jakmile respektují základní přírodní zákony a snaží se fungovat v souladu s prostředím, místo aby vyžadovaly násilné zásahy do krajiny a působily ekologické škody.”

1 comment

  1. Co je bezuhliková ocel? V oceli uhlík musí být, jinak to ocel není. Nemyslel autor zdrojového článku spíše ocel vyrobenou bez použití fosilních paliv?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Antispam 60 − = 59